Píše se rok 1968 a automobilka ve svém spektru nemá žádné sportovně dvoumístně naladěný vůz pro běžnou veřejnost. Proto veřejnosti v září tohoto roku ve městě Berlín představuje svůj nový skvost s jednoduchým jménem Opel GT a jeho rozměry byly 4113 mm dlouhý, 1580 mm široký a jen 1225 mm vysoký vůz.
Základní informace
| Místo výroby | Bochum (Německo) |
| Karoserie | 2-dveřové kupé |
| Vyrobené množství kusů | Celkem 103 453 ( modelů 1100 = 3 573 ks / madelů 1900 = 99 890 ks) |
| Výroba od / do | Září 1968 – Srpen 1973 |
| Facelift | Žádný |
| Platforma | — |
Vše ale začlo mnohem dříve a první informace o tomto modelu se objevují v roce 1963, poté v roce 1965 se přímo v designérském centru automobilky OPEL začlo usilovně pracovat. Co bylo jasné, že půjde o dvoumístný sportovní vůz. Dále byla stanovena nejvyšší možná prodejní cena pro koncového zákazníka. V uvedeném období byl velmi populární Opel Kadett B Coupe a proto s toho uvedený tým začal vycházet. První prototyp měl premiéru stejného roku na autosalonu ve Frankfurtu a to ve stříbrném provedení. Automobilka veřejnosti prvotně nechtěla ani ohlásit, zda tento vůz půjde do sériové výroby. Opel byl tak překvapen ohlasem veřejnosti, že změnil urychleně své plány i přestože neměl výrobní kapacity.
Opel GT, už v té době vznikl v aerodynamickém tunelu a zakládal si opravdu na sportovně naladěných křivkách a na rychlosti. První reakce veřejnosti a novinářů jsou jenom kladné a automobilka Opel do výroby posílá vůz, který je cenově dostupný pro běžné lidi a sportovně naladěný s perfektním nadčasovým vzhledem. Opel doposud k žádnému sportovně naladěnému vozu nepřistupoval tak profesionálně, jak právě k modelu GT. Je to právě protože, běžně se mohly lidé s takovým interiérem setkat pouze u vozů na zakázku vyráběné a mnohonásobně dražšími vozy. Opel GT se sice dost podobal vozům konkurence, jako v té době byly Chevrolet Sting Ray a samozřejmě Ferrari GTO.
Vůz měl motor umístěn vpředu uprostřed a poháněna byla zadní kola. Výhodou tohoto vozu byl dostupný servis a hlavně cenově dostupné náhradní díly. Samotná karoserie byla na svou dobu velmi tuhá. Bezpečnost zde také byla na prvním místě a celoocelová karoserie je vybavena vpředu i vzadu nárazníky odolné proti nárazu. Prostor pro samotné cestující je uzavřen uzavřenou karoserií s velkou pevností a v případě převrácení na střechu vozu je střecha vyztužena tyčí. Přední světlomety měli jednu zvláštnost, byla kulatá světla vyklápěná otočením o 180 stupňů kolem podélné osy. Pokud byste hledali elektroniku na ovládání uvedených světlometů, tak na to můžete zapomenout. Vše se ovládalo mechanicky pomocí páky na středovém tunelu vpravo od řadící páky. Samotná karoserie nemá v zadní části víko pro vstup do zavazadlového prostoru. To byste hledali marně, a do prostoru se dá dostat pouze s interiéru za předními sedadly. Opel GT s motorem 1.1 vážil pouhých 845 kg.
Karoserie Oplu GT se vyráběla mimo Německo a to kompletně ve Francii u společnosti Chausson. Také samotné lakování karoserie a kompletace interiéru probíhala v samotné Francii u společnosti Brissonneau & Lotz.
Takto připravená auta byla převážena do Německa a to přímo do továrny v Bochum. Zde byly montovány ostatní komponenty, jako jsou nápravy motory a převodovky si Opel dodával své a kompletně se Opel GT sestavoval v Bochumi, kde se vyráběl současně i Opel Kadett B.
Tento model se nabízel pouze s dvěma pohonnými jednotkami a to o objemu 1.1 o výkonu 44kW / 60k, který pocházel z modelu Opel Kadett B. Pak tu byla mnohem silnější motorizace a to 1.9 o výkonu 66kW / 90k, který jsme mohli najít v Rekordu C. Můžete se také setkat s označením 1100 a nebo 1900. Model Opel GT s motorem 1.9 měl na svou dobu perfektní zrychlení s 0 – 100 za krásných 11,5s a jeho max. rychlost dosahovala 185 km/h. Vůz GT s motorem 1.9 měl celkovou váhu 940 kg. Sportovně upravené vozy Opel GT pro závody disponují max. rychlostí 275 km/h. Motor o objemu 1.1 (1100) byl v roce 1970 ukončen z hlediska slabého výkonu. Jeho max. rychlost byla 155 km /h a zrychlení s 0 – 100 km / h. se událo za 16,5s.
Opel GT standardně disponoval manuální 4st. převodovkou, ale u motorizace 1.9 bylo možné si objednat automatickou 3st. převodovku a vůz akceleroval na 100ku za 14,5 sekundy a maximální rychlostí byla 177 km/h.
Podvozek měl rozvor 2415 mm. Přední zavěšení používalo dvojitá lichoběžníková ramena (ve tvaru písmene A) a spodní příčné listové pero, zadní klasická tuhá náprava měla vinuté pružiny. Hřebenové řízení ještě posilovač postrádalo, brzdy jej měly, kotouče bychom našli ale pouze vpředu. Výklopná hlavní světla musela být do série překonstruována, ovládala se ručně pákou na středové konzole vedle řazení.
V roce 1969 se ukazuje prototyp a to Opel Aero GT s otevřenou střechou a plátěnou střechu lze složit a dát za sedadla řidiče a spolujezdce. Další znatelnou změnou vůči klasickému modelu GT je v zavazadlovém prostoru, který je menší. Nakonec se Aero GT nedostane do klasické výroby.
Na Ženevském autosalonu 1971 byl veřejnosti představen model Opel GT/J a písmeno J znamená zkratka JUNIOR. Na tomto modelu nenajdete ani kousek chromu, dokonce i logo OPEL je v černé barvě. Naopak zde najdete dva černé pruhy po stranách. Model nadále měl gumové koberečky místo textilních, chudší přístrojovou výbavu apod.
Opel GT Diesel
Je zde rok 1972 a Opel chce si zapsat další rekord. Proto představuje model pojmenovaný Diesel GT. Konstrukce a karoserie je upravena s modelu Opelu GT, naopak podvozek je plně převzat s GT. Výsuvné přední světla byla nahrazena klasickými. Na místo spolujezdce je namontována palivová nádrž na 85 litrů paliva. Toto byl zlomový okamžik naftového motoru pro osobní vozy Opel. Vše se důkladně testovalo na testovacím okruhu v Dudenhofenu. Naftový motor měl objem 2,07 lit a byl vybaven už v té době turbem. Díky tomu jeho výkon disponoval 70kW.
Opel GT Electric
Automobilka Opel v roce 1968 se zabývala i na platforme modelu GT jiným alternativním pohonem. Nezkoušela pouze naftový a benzínový motor, ale pustila se i do elektro verze. Na této verzi vozu pracovali přímo v sídle Oplu ( Russelsheim ). Opel GT byl přímo určen k daným experimentům a to díky své sportovně laděné karoserii, která se dala velmi jednoduše vylepšovat pro dané účely. Tato elektro verze měla oproti standardnímu modelu Opel GT zakryta všechny kola. Nadále byla upravena přední část vozu se spoilerem pod nárazníkem. výrazné křídlo v zadní části. Jako pohon posloužily dva elektromotory Bosch o celkovém výkonu 88 kW / 120 k (krátkodobý činil až 118 kW / 160 k) napájené nikl-kadmiovými bateriemi Varta, které se skládají ze čtyř bloků. Baterie mají tedy celkem 280 článků. Díky velké váze baterií se samotná hmotnost Oplu GT dostala na hodnotu 1 550 kg. Maximální rychlost byla této varianty 188 km / h i s takovou hmotností. Pro tuto verzi Opel oslovil společnost Continentál, aby dodala speciální pneumatiky co s nejmenším valivým odporem. S tímto vozem GT a pohonem na elektřinu 17 – 18. května 1971 automobilka Opel na okruhu Hockenheim vytvořila šest světových rekordů s elektrickým pohonem v této době. Provedl se i test na dojezd při jednom nabití a to při stálé rychlosti 100 km / hod. činilo 40 km. Když si uvědomíme před kolika lety to bylo a jak na tom jsou dnešní elektromobily, je to neuvěřitelné.
Ukončení samotné výroby se veřejnost dozvěděla na jaře a v srpnu roku 1973 byla výroba natrvalo ukončena. Jeden z důvodů ukončení výroby byl prodej společnosti ve Francii, kde se vyráběla karoserie a interiér. Dalším důvodem byly nové přísnější emisní normy v americe a tak by se muselo dost investovat do změn, proto výrobu Opel ukončil. V 70 letech vzniklo i dalších pár návrhů nového GT2, ale to se nikdy nedostalo do výroby. Až po úctyhodných 34 letech přišlo Opel GT 2007.
Rozměry
| D | Délka | 4 113 mm |
| Šířka bez vnějších zpětných zrcátek | ||
| C | Šířka včetně dvou vnějších zpětných zrcátek | 1 580 mm |
| B | Výška se zvednutou skládací střechou | 1 235 mm |
| A | Rozvor | 2 431 mm |
| G | Rozchod vpředu | 1 254 mm |
| H | Rozchod vzadu | 1 278 mm (model 1100) / 1 284 mm (model 1900) |
| Průměr otáčení | 10,8 m |
Motory
| Značení motoru | 1.1 8v SR | 1.9 8v S |
| Kód motoru | 11SR | 19N |
| Rok výroby | od 1968 – 1970 | od 1968 – 1973 |
| Emisní norma | — | — |
| Palivo | Benzín | Benzín |
| Rozvody | — | — |
| Převodovka | 4 stupňová manuální | 4 st. manuální / 3st. automat |
| Počet válců | 4 | 4 |
| Zdvyhový objem (cm3) | 1078 | 1897 |
| Vrtání (mm) | 75.0 | 93.0 |
| Zdvih (mm) | 61.0 | 69,8 |
| Max. výkon kW/k | 44 / 60 | 66 / 90 |
| Max. výkon pří ot./min. | 5200 | 5100 |
| Max. točivý moment Nm | 85 | 149 |
| Max. točivý moment při ot / min. | 3800 – 5000 | 2800 – 3400 |
| Kompresní poměr | 9.2 : 1 | 9,0 : 1 |
| Max. rychlost ( km / h ) | 165 | 185 / 177 |
| Zrychleni z 0 – 80 km / hod. | 11.0 s | 7,5 / 10,0 s |
| Zrychleni z 0 – 100 km / hod. | 16,5 s | 11,5 / 14,5 s |
| Objem oleje v litrech | 2,8 | 3.0 |
| Chladící kapalina (v litrech) | 4,6 | 5,7 |
| Spotřeba motorového oleje (l/1000 km) | 0,75 | 1.0 |
| Spotřeba | ||
| Město | — | — |
| Mimo město | — | — |
| Kombinace | 7,5 lit (realita 10 – 11 lit.) | 8,5 lit / 9,4 lit. (realita 12 – 14 lit.) |
| Emise CO2 ( g / km ) | — | — |
| Provozní tekutiny | ||
| Objem oleje v litrech | 4,6 | 5,7 |
| Palivová nádrž | 55 | 55 |
| Chladící kapalina | 2,8 | 3.0 |
| Odstřikovače oken – bez odstř. světel | 1,5 | 1,5 |
| Elektrická výstroj | ||
| Napětí v akumulátoru ( V ) | 12 | 12 |
| Kapacita akumulátoru ( Ah ) | 36 | 44 |
| Alternátor ( A ) | 35 | 35 |
Převodovka
| 1.1 8v SR manuál | 1.9 8v S manuál | 1.9 8v S automat | |
| 1 stupeň | 3,867 | 3,428 | 2,400 |
| 2 stupeň | 2,215 | 2,156 | 1,4800 |
| 3 stupeň | 1,432 | 1,366 | 1.000 |
| 4 stupeň | 1.000 | 1.000 | |
| Zpátečka | 3.900 | 3,317 | 1,920 |
