Od pana Štěpána jsme zde už mohly si přečíst rozsáhlou recenzi na Astru L s motorem 1.2 Turbo zde a dnes tu máme verzi plug-in hybridní. Ve výbavě GS line a na 18‘‘ kolech. Tak na to jsem hodně zvědavý, jak se vyšší váha a větší kola s menším profilem popasují se speciálně vybraným testovacím úsekem kolem golfového resortu na Černém mostě – to je silnice rozflákanější než náš obvyklý úsek.

Na provedení GS line se mi moc líbí černé provedení rámečků a nápisů – testované auto je ještě ke všemu v mé oblíbené kombinaci červená – černá (i když obecně nemám červenou barvu vlastně moc rád).

Výbava GS line si v interiéru pomáhá červenou barvou i na lištách na dveřích a na palubní desce – působí to svěže, je ovšem otázka zda se to časem neokouká.

Naprosto hrůzné je množství klavírního laku na středovém panelu. V manuálu většinu prostoru zabere manžeta kolem řadící páky, ale drobné ovladače automatu nemají co prostorově uzmout. Proboha proč zrovna klavírní lak…?

Samotné provedení je opět staré známé – prakticky se neliší od Mokky, ať už ovladači a jejich rozmístěním (to mi obojí moc vyhovuje).

Pohon je stejný s dříve zkušeným Peugeotem 308 PHEV. I tady platí, že funguje hlavně úžasně plynule. SPORT nechá proběhnout všech 180 systémových koní bez ohledu na jakékoliv ECO a je fakt zábava se s autem, které točí spalovák v druhé půlce otáčkoměru a s vydatnou pomocí elektromotoru při akceleraci i brzdění motorem, prohánět po okresce.
Hybridní režim dělá přesně to, co od něj čekáte – upřednostňuje ekonomiku provozu a snaží se co nejvíc používat elektromotor, ale pokud by mělo dojít k nějakému omezování dynamiky, tak se nezdráhá nahodit spalovák. Jen režim „B“ je až nečekaně málo účinný oproti rekuperaci bez něj.

A elektrický mód ten upřednostňuje elektropohon co to jen jde a spalovák nahodí jen když už není zbytí. Za to rekuperace v režimu „B“ je hodně intenzivní a skoro by se dalo říct, že se blíží jednopedálovému ovládání.

Většinu času jsme strávili v hybridním režimu, v autě jsme byli 4 a po rovině to rozhodně moc nebylo. Přesto jsme 92% ujeté vzdálenosti dali na elektromotor a nijak jsem se neomezoval. Při stejném způsoby jízdy a charakteru trasy bychom končili s účtem 0,7 litru na 100 km a 15,3 kWh na 100 km. Co mě zaujalo bylo, že jsem vůbec nezaznamenal kdy spalovák naskočil a kdy zase zdechnul. Odstínění spalováku je tu ještě o něco lepší než v Peugeotu.

Další odlišností jsou oproti čistému spalováku brzdy. A i tady platí to, co pro 308 – pedál nemá konzistentní chod v celé své dráze. Nevím jestli je to tím, že jsem se na to zaměřil, ale zcela přesně jsem poznal do kdy je to čistá rekuperace a od kdy si auto pomáhá už brzdami (a to v chodu brzdového pedálu). Možná je to dokonce konstrukční záměr. Netuším. Ale mě to zase tak moc nevadí. Pro mě bude případně typická jízda v elektrickém režimu a většinu zpomalování obstarám tlačítkem „B“.

A teď to pro mě nejdůležitější – co udělala kombinace větší váhy nad zadní nápravou a 18‘‘ kol s jízdním komfortem? Všechny faktory jsou proti – větší váha s sebou nese tužší pružiny, nižší profil pneu snižuje prostor pro odstínění pneumatikou, samotné kolo je těžší a má tedy vyšší neodpruženou hmotnost… Z logiky věci by tedy tohle provedení mělo mít větší problém tlumit nerovnosti než benzín na 17‘‘, ale ono ten problém nejen, že nemá – paradoxně zvládá horší povrch ještě o fous líp. Ale neptejte se mě, jak je to možný, nemám vysvětlení….

Že se mi to jenom nezdálo potvrdila i moje žena, která v obou testovaných Astrách seděla vzadu a i ona konstatovala, že červená byla vzadu o fous pohodlnější než modrá. Korunu tomu nasadila naše dcera, která prohlásila, že „tohle je to pravý, to si tati kup, tady budu jezdit i vzadu“ (aktuálně si užívá ježdění vpředu bez podsedáku)…

Abych to shrnul – Astra, zejména v provedení PHEV, mi učarovala! Nevím, jestli ten pocit znáte, ale po dlouhé době je to auto, do kterého jsem si sedl a nechtěl jsem vystoupit. Ano, štve mě ten klavírní lak na středové konzole, ale to se dá pořešit nějakou fólií…
Praktik ve mně ovšem míří ke kombíku. Sice je teď ještě v HB vzadu místa dost, ale delší rozvor kombíku určitě nebude na škodu, delšími zadními dveřmi se bude pohodlněji nastupovat nám prostorově výraznějším a tady v Čechách se kombík bude posléze líp prodávat.

Nicméně celkově je v tuhle chvíli Astra mým favoritem na moje příští auto.

Poznámka: V okamžiku kdy tento článek je publikován, tak pan Štěpán Astru L v tomto probedená má doma a je s ní úpkně unešený a na tachometru má najeto něco pod 20 tis. km.